13. 8. 2007
Praha aneb cesta hlavním městem během osmi hodin … Prodírajíc se davy turistů ( více – méně jsem si připadal jak na japonským zájezdu bo Japonci byli naprosto všude ) jsem nejprve navštívil v Lucerně výstavu „mrtvých“ BODIES The Exhibition. Vřele doporučuji, vstupenka je sice relativně dost drahá, ale určitě to stojí za to. Úžasná a poučná podívaná 🙂 Třeba kuřáci by mohli jít všichni … aby viděli jak to u nich uvnitř vypadá ( hnus). Bohužel se tam nesmělo fotit ( jak jinak … ), tak obrázky nemám 🙁
Z Lucerny jsem vyrazil do Národního muzea na výstavu Lovci mamutů. Největším tahákem výstavy je asi originál Věstonické Venuše. Leckoho možná překvapí jak je ta soška relativně malá – do dlaně. Ve fotogalerii je z výstavy pár snímků.
Pak už jsem jen korzoval po městě … z „Václaváku“ na „Staromák“, přes Karlův most na Malostranské náměstí a „Nerudovkou“ na Pražský hrad. A jako správný účastník japonského 🙂 zájezdu jsem fotil jak o život, takže fotogalerie je docela naditá.
Město Praha nese své jméno po hradu jež byl kolem roku 880 založen prvním historicky doložitelným knížetem Bořivojem. Z počátku se jednalo o převážně dřevěné hradiště, které se koncem 12. století změnilo v pevný románský hrad, jehož hlavní budovou se stal honosný kamenný palác. V roce 973 v jeho blízkosti vyrostl Jiřský klášter patřící řádu benediktek, který se tak stal prvním klášterem v Čechách. Významná přestavba královského paláce a zahájení výstavby katedrály sv. Víta začíná za vlády římského císaře a českého krále Karla IV. . V budování katedrály pak pokračoval jeho syn Václav IV.. avšak práce na dlouhých pět set let přerušily husitské války. Chrám stojí na místě bývalé předrománské rotundy a románské baziliky. Stavbou byl roku 1344 pověřen architekt Matyáš z Arrasu po jehož smrti v jeho díle pokračoval Petr Parléř. Pozdně gotickou podobu hrad získal za vlády Vladislava Jagellonského, další přestavba pak proběhla po velkém požáru v roce 1541. V době vlády Marie Terezie hrad dostává barokně klasicistní podobu a současnou tvář získal po roce 1918.
Na západní straně k hradu přiléhá čtvrť Hradčany plná honosných paláců, které po velkém požáru roku 1541 nahradily původní měšťanské domy. Na okraji Hradčan v roce 1140 založil kníže Vladislav II. Strahovský klášter patřící řádu premonstrátů.
Na místě původního podhradí v roce 1257 založil král Přemysl Otakar II. Malou Stranu, jejíž osou bývala tzv. Královská cesta. K Malé Straně přiléhaly dva velké církevní celky: Biskupský dvůr, který byl zcela zničen husity a johanitská komenda, která se posléze stala sídlem velkopřevora řádu maltézských rytířů. Nejvýznamněji se do tváře Malé Strany zapsalo baroko. V tomto období vznikají honosné paláce a monumentální chrámy. Charakteristickým je chrám sv. Mikuláše z let 1703 – 1756 jehož stavbu provedla rodinná dílna architektů Dienzenhoferů.
Staré Město pražské je nejstarší a nejvýznamnější ze čtyř historických pražských měst. Jeho počátek se datuje na začátek 11. století, kdy okolo tržiště vznikají první převážně dřevěná stavení, která jsou koncem 12. století postupně nahrazovány kamennými románskými domy. Po roce 1231 je sídliště obehnáno hradbami a stává se z něj město. Centrem města se stalo Staroměstské náměstí v jehož středu stojí Staroměstská radnice s mohutnou gotickou věží a orlojem, který je dílem Mikuláše z Kadaně ( roku 1410 ). Nad náměstím se pak tyčí dvě mohutné věže gotického chrámu Panny Marie před Týnem budovaný od konce 14. století. Kostel se stal hlavní husitskou svatyní. Zajímavostí je, že levá věž chrámu je nepatrně drobnější než ta pravá – tomuto uspořádání věží se říká Adam a Eva. Po ničivé povodni z roku 1342 nechal na místě dřívějšího kamenného Juditina mostu císař Karel IV. v roce 1367 vystavět nový gotický most, jehož výstavbou pověřil stavební huť Petra Parléře. Stavba byla dokončena až za vlády jeho syna Václava IV.. Sochařská výzdoba mostu vznikla až mezi léty 1683 a 1938.
Na popud římského císaře a českého krále Karla IV. bylo roku 1348 založeno Nové Město pražské. Oproti Starému Městu, které obývaly spíše bohatší vrstvy obyvatel, se Nové Město stává útočištěm pro střední řemeslné vrstvy pražanů. Nejvýstavnější budovou té doby tak byla goticko renesanční Novoměstská radnice. 30. července zde došlo k odstartování patnácti let husitských nepokojů, kdy byli z oken radnice vyházeni pražští konšelé – první pražská defenestrace. Církevní stavby Nového města si do dnešních dnů až na vyjímky zachovaly svou gotickou podobu. K nejcennějším a svým významem důležitým patří klášter Na Slovanech neboli V Emauzích, kam byli pozváni benediktini, aby víru hlásali ve slovanském jazyce.